Zdravý spánek

REM fáze se s věkem zkracuje

K tomu, abychom si dostatečně odpočinuly, nezáleží ani tolik na délce spánku, ale spíš na jeho kvalitě a především na střídání takzvaných spánkových fází. Zkratku REM jistě neslyšíte poprvé - nazýváme tak fázi spánku, která dostala název podle anglického výrazu rapid eye movement. Jde o stav, kdy na spícím člověku pozorujeme velmi rychlé pohyby očí pod očními víčky. Současně dochází k dalším průvodním jevům, jakými jsou například ochabnutí kosterního svalstva, cukání některých svalů v obličeji a u mužů bývá často pozorována erekce. V průběhu REM fáze také obvykle prožíváme své sny a náš organismus se intenzivně zotavuje. Zajímavé je, že tato fáze spánku se vzhledem k celkové době spánku se stoupajícím věkem zkracuje. Ostatní fáze řadíme do takzvaného nonREM spánku, který vlastně tvoří zbytek času, kdy spíme. Spánkové fáze se během noci střídají po čtyřech až pěti cyklech a REM fáze je přitom vždycky výrazně kratší než nonREM fáze.

Do smrti se nevyspat?!

Třetinu života prospíme a tak je důležité, aby nám spánek přinášel úlevu a odpočinek. Jeho nedostatek totiž může působit na náš organismus vyloženě negativně. Pokud například trpíme nespavostí, riskujeme tím současně oslabení našeho imunitního systému a narušení psychické kondice. Odborníci dokonce přišli se šokujícím zjištěním - člověk zemře rychleji při nedostatku spánku než při nedostatku potravy! Zajímavý je i poznatek, že ženy mají sice hlubší spánek, ale pokud trpí jeho nedostatkem, rozhodně jej snášejí lépe než muži. Nespavost přitom přichází z nejrůznějších důvodů, třeba i při náhlé změně počasí, která znamená pro organismus velkou zátěž.

Trpíte nespavostí?

Pokud se chystáte do postele, zvolte si těsně před spaním jakoukoliv klidnou činnost, třeba krátkou procházku nebo knížku. Ještě lépe se vám bude usínat, když si dáte hrníček teplého mléka nebo čaj z meduňky. Existují i takové recepty, jako například studená hlava a nohy v teple, což znamená, že si těsně před spaním navléknete tlusté ponožky namočené ve studené vodě, otevřete okno a zachumláte se do teplých peřin. Ve výsledném efektu se vám nohy začnou prohřívat, přičemž hlava se ochladí a vy usnete "jako když vás do vody hodí". Ovšem vzhledem k tomu, že duševní a fyzická námaha bývá nejčastější příčinou nespavosti, nezkoušejte žádné "zaručené" recepty, ale raději se před spaním uvolněte, zapomeňte na všechny starosti a v nejhorším případě si spočítejte pár oveček

Co se s námi děje, když spíme?

Když se ponoříme do spánku, ještě to neznamená, že naše tělo opravdu spí. Při usínání se totiž naše vjemy utlumují postupně: nejprve je to zrak, potom chuť a čich a nakonec i sluch. A jen v tom nejtvrdším spánku usíná i hmat. Právě to je také důvodem, proč vás spíš než budík probudí něčí dotek. Podle odborníků jsou pro nás nejvydatnější první tři hodiny spánku, přičemž teplota v pokoji by měla být kolem patnácti stupňů Celsia. Vzpomínám si v této souvislosti na jeden přírodovědný dokument, kdy členové expedice usínali na základně v Antarktidě v extrémním chladu a po probuzení tvrdili, že se jim v životě nezdály tak překrásné sny, jako během spánku v takové zimě.

Léčbu šokem raději nezkoušejte

Nakonec ještě jedna rada, se kterou přišel profesor K. Pflug z Frankfurtu nad Mohanem: zůstaňte vzhůru celou noc a budete svěží jako rybičky! Jedna noc bez spánku může totiž údajně zahnat nejen bolesti hlavy, ale také únavu nebo melancholii. Faktem je, že odepření spánku působí na organismus jako šok. Náš biorytmus se v takové situaci dokáže vzpamatovat a funguje úplně normálně, jenže takový účinek vydrží maximálně týden. A co přijde potom? To raději nezkoušejte ...